Stáří nebývá v našich zeměpisných šířkách vnímáno zrovna jako nejprestižnější část života. Stárnutí je však proces, který je naprosto přirozený a vlastně nás provází již od narození. V dětství a mládí jsme my lidé obvykle zvídaví a aktivní, až z toho jde ostatním někdy hlava kolem. Pak přichází tzv. produktivní věk, období plné pracovních i rodinných výzev, jež s sebou také nesou mnoho věcí k naučení. A když se počet svíček na narozeninovém dortu přehoupne k číslu, které je vnímáno jako čas stáří, mohl by si leckdo myslet, že čas učení skončil. Někdy slýchávám věty jako „vždyť už nemá smysl se něco nového učit, na tu chvíli…“ Je to ale opravdu tak?
Já myslím, že ne. Proč bychom se dvě třetiny života učit měli a pak už ne? Ví snad někdo z nás, jak dlouhá ta „chvíle“ bude a co ještě prožijeme? A proč by ta „chvíle“ měla znamenat jen pasivní čekání?
Pro nás všechny jsem proto připravila sedmero doporučení, která bychom měli mít na paměti během celého života, ale s přibývajícím věkem ještě tím spíš.
1. Udržujte společenské kontakty a nebojte se poznávat nové lidi
Osamělost a společenská izolace v dlouhodobém měřítku nikomu na dobré náladě nepřidá. Naopak setkávání s rodinou, přáteli, kolegy z kurzu nebo zajímavými osobnostmi např. na přednáškách či koncertech přináší nové inspirace, zážitky i témata k hovoru.
2. Držte krok s dobou – sledujte dění ve světě, u nás i ve své obci
Sledovat co nového se děje kolem nás nebo se naplno věnovat svému koníčku, na který možná dříve nebyl čas, aktivně se podílet na společenském dění v obci – to všechno jsou aktivity, které kladou nároky na naše myšlení, uvažování, vyhodnocování informací. A tyto pochody zase udržují náš mozek ve střehu a dobré kondici.
3. Učte se novým věcem
Znám mnoho lidí, kteří v mládí hráli na nějaký hudební nástroj a z nějakého důvodu toho během života nechali. Nikdy ale není pozdě se k němu vrátit a začít zase hrát. Nebo kreslit, fotit, tančit, učit se cizí jazyky, cestovat… Zkrátka podobně jako v předchozím bodě udržovat mozek v módu, kdy si musí ukládat nové informace a pracovat s nimi.
4. Buďte v pohybu
Okysličený mozek mnohem lépe funguje a stačí i pravidelná každodenní svižná procházka, za kterou nám poděkuje nejen „nadopovaný“ mozek, ale i protažené tělo.
5. Co zvládnete udělat sami, to sami dělejte
Zejména ve vyšším věku, kdy už nejeden kloub pobolívá, až bolí, snažíme se my lidé najít nejrůznější ulehčení. To je samozřejmě v pořádku. Snažme se ale být co možná nejdéle zcela soběstačnými. A když už na něco nestačíme, požádejme o pomoc, ale opět jen do té míry, která je nutná. Naše tělo i mysl nám poděkují.
6. Udržujte si pestrý jídelníček
Někdy není čas vyvářet a někdy se jednomu jen pro sebe vařit nechce. Pestrý jídelníček je ale pro naše tělo zásadním zdrojem energie i důležitých látek, bez nichž nemůže dlouhodobě dobře fungovat ani tělo, ani mozek.
7. Čas spánku je časem regenerace i úklidu v hlavě
Člověk vydrží déle bez jídla než bez spánku. A ve vyšším věku potřebujeme stejně dlouhý spánek jako v mládí – sedm až devět hodin za noc. Často to v praxi ale bývá mnohem méně. Přitom nedostatek spánku může vést k depresi, podrážděnosti, ztrátě koncentrace a poruchám paměti.
Zkuste si proto nastavit pravidelný spánkový režim a před spaním se vyhněte sledování televize a internetu.
Jsem certifikovanou trenérkou paměti III. (nejvyššího) stupně, autorkou knihy Pamatujte si to, co potřebujete a lektorkou metody Feuersteinova instrumentálního obohacování. Klíčový je pro mě přesah technik a metod, se kterými pracuji, do běžných každodenních situací, které moji klienti řeší.